TEST Range Rover Velar SVA P550: Ďábel s duší gentlemana!

Kněz k tomu nechce a exorcista se raději zavře ve sklepě – takhle nějak bych popsal RR Velar SVAUTOBIOGRAPHY!

Občas se stane, že Vás něco, nebo někdo vyvede z běžného denního stereotypu – rutiny, a přesně to se mi stalo nedávno. Zazvonil mi totiž telefon na jehož druhé straně se ozval hlas obchodního ředitele Roko-Motor Radima Machaly, a učinil mi nabídku, která se neodmítá! Ta nabídka se jmenuje Velar SVAUTOBIOGRAPHY, což v překladu znamená – „pětilitr s vé osmou“.

Jistě, Velar dnes již není žádnou novinkou, na trhu je s námi již od roku 2017, nicméně edice SVA je raritní záležitost. Velikostně zaplácl díru mezi RR Evoque a RR Sport. Název Velar samozřejmě není jen tak střelený od boku. Prototyp Range Roveru z roku 1969 totiž nesl název právě Velar. Co se tedy týče proporcí na délku měří 4806 mm, šíře včetně zrcátek 2145 mm, výška 1676 mm, rozchod kol v předu 1643 mm, rozchod kol vzadu 1663 mm a rozvor 2874 mm.

Velar dává o sobě znát již na první dobrou. Jeho jedinečný kabátek uchvátí spoustu lidí, může za to zejména jeho hladká karoserie, jež je oddělená tenkou linií kolem celého auta, oblý – kulatý předek se svůdnými laserovými světlomety Matrix LED s LED signaturou a předním nárazníkem oplývajíc mohutnými výstupy vzduchu, které zásobují přeplňovaný osmiválcový motor a chladí brzdy. Na boku Vás jistě zaujmou zapuštěné kliky do karoserie, což má za následek jak jedinečný design, tak zde rovněž své stanovisko zaujímá aerodynamika. Na zádi vozu pak jasně vypovídají čtyři koncovky výfuku a znak SVA. Obutí na námi testované verzi je 265/40 R22, které je převážně na silniční užití, nežli do terénu, kde bych se s tímhle rozměrem spíše nevydal.

Zajímavý je samozřejmě i interiér, který na mě působí malinko futuristicky, a to zejména díky krásně tvarované palubovky z měkčené kůže a dvěma 10″ dotykovými obrazovkami. Na horní se nastavuje navigace, rádio a telefon, na podstatně rozměrnější dolní ploše ovládáme ventilaci, sedadla, nastavení vozidla a pohonu všech kol. V případě, že máte zapnutou navigaci na horní obrazovce, můžete rychle přijmout hovor nebo přeladit rádio na té spodní, abyste zbytečně nevyjížděli z té horní. Infotainment reaguje rychle, co mě však poměrně štvalo, bylo neustálé vypínání start-stop systému, a to nejen při každém startovaní, ale i při měnění jízdních režimů Vězte, že to je velice otravné. Další věc, kterou Velaru a zejména pak v edici SVA neodpustím, je užití tvrdých plastů v interiéru. U automobilu s takovou cenovkou je to zkrátka nežádoucí. Startovací tlačítko je krapet utopeno vedle horní obrazovky multimediálního rozhraní, na druhou stranu jej používáte jen zřídka, takže Vám to příliš vadit nebude. Typický čtyř-ramenný volant s dotykovými tlačítky se drží skvěle, zvyknete si relativně brzy. Přiznám se, že bych zde uvítal více odkládacího prostoru.

Sedačky jsou oděny do kvalitní perforované kůže Windsor, konkrétně v odstínech Ebony – Vintage Tan, které se mně (v téhle barevné kombinaci) asi líbí nejvíce, jsou měkké a pohodlné s elektrickým ovládáním, výhřevem a masáží. Co se týče zadní části, trpět nebudou ani dvoumetroví jedinci, místa na nohy jsem při svém nastavení řidičovy sesle měl vzadu akorát a to měřím 190 cm. Velikost kufru činí 834 litrů úložného prostoru („suchá“ kapacita 513 litrů) za příplatek si můžete upravit zavazadlový prostor dle přání, tedy sítě, přepážky či ochranný kryt zavazadelníku, případně elektrické sklápění zadních sedaček.

Dostáváme se (konečně) k hlavní části tohoto testu. Největší předností tohoto auta nemůže být nic jiného, než přeplňovaná 5.0l V8 pohonná jednotka o výkonu 550 koní (6500 ot./min) a 680 Nm (3500 ot./min). O přenos této masivní porce výkonu na všechna čtyři kola se stará osmistupňový automat německé společnosti ZF.

Řeknu Vám, je to nářez! Ale co teprve symfonie linoucí se z výfukového ústrojí… tenhle zvuk mě dokáže pěkně rozehrát. Užíval jsem si jej už při startování a abych jej ještě umocnil, otevřel jsem si výfukové klapky. Ten zvuk prostě musíte milovat, a očividně nejen my, ale také spousta kolemjdoucích, či samotných uživatelů pozemních komunikací.

Zahálka plodí hřích, neb na lenošení v garáži tohle auto není stavěné. Vydal jsem se proto vstříc prvním kilometrům. Začal jsem samozřejmě zlehka, abych Velara řádně prohřál, a také abych si jeho manýry vryl do kůže. Zvolil jsem tedy režim ECO a nastavil kurz směrem ke krásné okresce nedaleko mého bydliště. Posezení je příjemné a krásně pohodlné, jako v obýváku v kvalitním koženém křesle, ba ještě lepší, protože jsem měl k dispozici výhřev a masáž…. Po krátké chvíli si také začínám zvykat na jeho korpulentnost, ergonomii a hlavně citlivost pedálů, které jsou u tohoto obludária patrně citlivější. Při sešlápnutí pedálu akcelerátoru, jenž nemá problém poslat svou notnou porci výkonu na všechna čtyři kola Vás zarazí do křesla lusknutím prstu. Není také divu, poněvadž z 0 na 100 zrychlíte za 4,5 sekundy, za což by se nemusel stydět ani některý sporťák, maximálka je elektricky omezená na 274 km/h. Je však také důležité myslet na včasnou deceleraci. Za prvé kabina je dobře odfiltrovaná od okolního světa, vysoká rychlost Vám tím pádem ani nepřijde a za druhé při prudším brzdění pocítíte jeho hmotnost, která je něco přes 2100 kilogramů.

Když jsem dorazil k naší testovací okresce se zahřátým automobilem, začali mi na čele růst rohy a rozjíždět se ústa od ucha k uchu, neboť následovalo zapnutí dynamického režimu a jeho následné konfigurace, tedy mapování převodovky, konfigurace řízení, odezvy plynu a odpružení. Vzhledem k tomu, že se v tu chvíli u nás na silnici nacházela vrstva prvního sněhu, rozhodl jsme se o klidnější průjezdy a seznámení s vytříbenými manýry tohoto ďábla s duší gentlemana, přeci jen, taková dávka výkonu za takových podmínek vyžaduje chirurgickou práci s pedály a volantem. Po několika průjezdech a nastavené sebedůvěry jsme se pustili do ostré jízdy. Nastavil jsem tedy manuální řazení a sešlápl plyn zhruba do půlky, následovalo zaražení do sedáku a okamžitá akcelerace s protáčejícími se dvaadvaceti palcovými koly, které na plný knedlík budou zanechávat stopu i na třetí rychlostní stupeň. V 6000 ot./min řadím druhý převodový stupeň a následně pak trojku, čtyřku a pětku, motor jde stále do otáček jako splašený, točivý moment můžete využít v celém spektru (od 3500 ot./min), nástup síly je tu opravdu plynulý a razantní. Kvalty tam skáčou jedna báseň – rychle, přesně a ladně, vlastně to ani nepocítíte) řítím se silnicí jako nějaký šílenec, ale přijde mi, že jedu takové piánko s postupným crescendem (samozřejmě na přehledných úsecích, kde jsem nikoho neohrožoval). Blížím se k první ostřejší zatáčce, kde si podřadím o dva stupně dolů a posílám Velara vstříc úseku s rychle po sobě jdoucími zatáčkami a několika malými horizonty. Řízení je citlivé, přesné a tedy i zábavné, jedete přesně tam, kam chcete, s tím má co dočinění i podvozek, který se zatáčkami prosmekává mrštně a sebevědomě, aby také ne, když jsem si jej na tuhle jízdu naladil tvrdý. Co víc, systém pohonu všech kol dokáže nasměrovat až 100 % točivého momentu na zadní nápravu a pokud jste zkušeným řidičem, pak si  tohle brázdění okresních cest budete užívat opravdu na maximum. Tomu jde však logicky na vrub i spotřeba, která v tuhle chvíli stoupla na 20 litrů… Když máte na opičku, musíte mít i na banány, tak to zkrátka vždy bylo a bude.

V případě delších tras, či výletů s rodinkou je tu samozřejmě komfortní režim, který si díky vzduchovému podvozku s nerovnostmi na silnici hravě poradí a pasažéři si tak budou cestu nerušeně užívat, aniž by v interiéru poskakovali, jako na tankodromu. V případě menších kol a vyššího profilu se to pak ještě více odfiltruje.

Jak si ale Velar počíná v terénu? To je správná otázka do pranice. Jak jsem zmiňoval na začátku tohoto článku, s dvaadvaceti palcovými koly bych to zrovna nedoporučoval, nicméně světlost jeho podvozku může činit až 251 mm a nájezdové úhly 24,0° vpředu a 27,5° vzadu plně dostačují na mnoho offroadových hrátek. Při rozvoru 2874 mm bych doporučoval dbát zvýšené pozornosti na přehupech, aby jste se tam nezasekli. Maximální brodivost je 650 mm, takže při toulkách divočinou se nemusíte bát projet nějakou říčkou. V případě menšího obutí už bych neměl obavy vydat se s ním téměř kamkoliv, dokonce i na místa, kam by jste se normálně nevydali ani pěšky. Jednu malou výtku bych zde ovšem měl. Bylo by skvělé, kdyby zde byla tzv. průhledná kapota, kterou má menší Range Rover Evoque, jenž by umožnila sledovat prostřednictvím obrazu složeného z několika kamer terén pod přídí vozu. Ta by se u většího a méně přehledného Velaru hodila ještě více.

Pokud bych to měl ve stručnosti shrnout, pak je SVA luxusním, prostorným, výkonným a zábavným automobilem, který Vás bude bavit nejen svou zběsilou jízdou na běžných silnicích, ale také všestranností a offroadovými vlastnostmi.

Řídit tuto hravou mršku byla pro mě jedna z nejzábavnějších zkušeností, kterou jsem kdy s vozem SUV absolvoval!

Motor
Hodnocení 100%
Převodovka
Hodnocení 100%
Podvozek
Hodnocení 95%
Zpracování
Hodnocení 90%
Praktičnost
Hodnocení 92%