Bugatti slaví 110 let!

Bugatti – symbol luxusu a elegance, rychlosti a extravagance slaví 110 narozeniny!

Francouzská automobilka založena Ettore Bugattim v roce 1909 letos slaví 110. narozeniny, k jejím oslavám připravila pro veřejnost výstavu svých klenotů, jejíž první zastávkou v ČR byla brněnská Galerie Vaňkovka. Další na řadě je výstava v Praze, Bratislavě a Katowicích. K vidění je na 15 historických automobilů, pár z nich celkem raritních kousků, jako například Bugatti 37A La Mouche, která je jediná svého druhu s touhle karoserií, ale také asi nejznámější T35A, se kterou se na slavné Targa Florio proháněla naše nejlepší závodnice Eliška Junková. Hlavním lákadlem je však ,,Mona Lisa“ mezi automobily, a sice replika bugatky SC 57 Atlantic, tento model je jedním z nejúchvatnějších, nejvzácnějších a nejdražších na světě.

Kromě samotné výstavy můžete také soutěžit o víkendový zájezd do muzea Bugatti ve francouzském Molsheimu. Jelikož je Bugatti symbolem luxusu, byla zde na Bugatti Days ve Vaňkovce také prezentace luxusních hodinek TAG Heuer.

Ačkoliv měl být na výstavě k vidění i Bugatti Veyron, nakonec se tak nestalo, což mi jakožto vyznavači klasiky vůbec nevadilo a výstava těchto krásných historických kousků mě pohladila po motoristické duši.

Ke 110. výročí také vznikne speciální verze Bugatti Chiron Sport 110 ans Bugatti. Kromě narozeninového designu však zůstává vše stejné, jako u verze Sport, jen hmotnost je nižší o 18 kg než u základní verze. Vyrobeno bude pouze dvacet kusů a cenu výrobce nezveřejnil.

Bugatti Typo 57

Model navrhl syn zakladatele Jean Bugatti celkem ve čtyřech provedení třídy Gran Tourisme. Jednalo se o první model této automobilky, který byl konstruován s aerodynamickými tvary po vzoru letadla a kapky vody. Zajímavostí je samotná platforma modelu, jež byla prvně vyrobena z elektronu, tedy slitiny hořčíku a hliníku, který dodala německá společnost IG Farben. Tato slitina je velice odolná a její váha odpovídá 1/3 hmotnosti konstrukce z hliníku. Je však velice hořlavá, proto svařování tohoto šasi nebylo možné. V úvahu přišlo tedy jedině nýtování, které kompletně ,,narušovalo“ design vozu, a tak se Jean rozhodl z ,,vady“ udělat přednost. Ač vzbudil tento model velkou senzaci, přišli na něj pouze tři objednávky. V roce 1936, když přišel vůz do výroby, použila se kvůli bezpečnosti (vysoká hořlavost elektronu) platforma hliníku, design ovšem již zůstal stejný, jako u elektronu, tedy s nýty, jež podtrhly charakter SC 57 Atlantic. V tomto provedení vznikly mezi lety 1936 – 1938 pouze tři kusy.

Díky jeho ďábelskému agregátu řadového osmiválce o objemu 3257 cm³ DOHC (od modelu 57C z roku 1936 byl přidán kompresor) s výkonem 210 HP a hmotností 950 kg, dokázal vůz uhánět až 200 km/h, ne nadarmo se proto o něm hovoří jako o prvním supersportu na světě.

Na vozy Typo 57 se montovala velká spousta karoserií s jednotným podvozkem a agregátem, sama automobilka však nabízela pouze čtyři verze designované Jeanem Bugattim, jejichž název se inspiroval alpskými vrcholy a průsmyky, a sice dvoudveřová čtyřmístná Ventoux, čtyřdveřová Galabier, dvoumístná Atalante a dvoudveřová se stahovací střechou Stelvio, které však vyráběl karosář Gangloff. Bugatti však prodávalo motory s podvozky i samostatně, proto v různých provedeních vzniklo na 710 kusů.

Type 57 se také stal Jeanu Bugattimu osudným. Jednalo se konkrétně o verzi Type 57C Tank, který zvítězil na Le Mans v roce 1939. Krátce poté Jean Bugatti jel s vítězným vozidlem testovat na silnici Molsheim-Štrasburk. Když se Bugatti snažil vyhnout opilému cyklistovi na uzavřené cestě, havaroval a ve věku pouhých 30 let zemřel.

Bugatti T35A

Type 35 je nejúspěšnějším závodním vozem francouzské automobilky, se kterým jezdci vyhráli víc, než 1000 závodů a ustanovili 47 rekordů v průběhu dvou let. Tento závodní vůz se vyznačoval skvělými jízdními vlastnostmi, výbornými osmiválcovými motory a špičkovým zpracováním. Když se proto řekne ,,doutník“ ve spojení s automobily, drtivá většina lidí si představí právě bugatku. Tento závodní speciál, respektive závodničky typu ,,doutník“ jsou také právem považovány za předlohu pro současnou Formuli 1. Jeho design je tak jednoduchý, až je neodolatelně půvabný… doutníková kastle s jednou sedačkou, otevřená loukoťová kola oděná falcovými pneumatikami, jež ukrývají bubnové brzdy ovládané lankem s vyrovnávacím systémem pro stejnoměrný brzdný účinek na všech kolech a listová péra s (ukrytými) třecími tlumiči. Převodovka byla čtyřstupňová – manuální. Neznám asi jediného motoristického fandu, co by se do něj nezamiloval již na první pohled. Ten posun v čase je opravdu markantní. Například startování tohoto klenotu klíčkem, či tlačítkem z kokpitu Vám zde neprojde, neboť mu předchází pár mechanických úkonů a poté je pro nastartování potřeba ještě zatočit klikou, posilovače by jste zde také hledali marně. Jízda v něm však musí být orgasmická.

Obrovskou výhodou v té době také bylo, že když jste karoserii doplnili světly a blatníky, rázem se z něj stal na pohled vcelku standardní sportovní vůz pro bohaté.

Type 35A je poháněn dvoulitrovým řadovým osmiválcem SOHC se třemi ventily na válec a výkonem 95 koní. Maximální rychlost je stanovena na cca 170 km/h. Bugatka váží 750 kg, je 3680 mm dlouhá, 1320 mm široká a její rozvor je 2400 mm. Vyráběla se v letech 1924 – 1931 a vzniklo cca 400 kusů.

K dispozici bylo v průběhu let několik verzí:
Type 35B s motorem o objemu 2,3 litru a kompresorem Roots, s nímž dosahoval výkonu 140 koní.
Type 35C zase disponoval výkonem 125 k a to i přes to, že byl rovněž přeplňován kompresorem Roots.
Type 35T měl atmosférický osmiválec o objemu 2,3 l.

Kromě těchto modelů existovaly i levnější varianty Type 37 a 39, které vypadaly prakticky identicky, ale byly poháněny jednoduššími motory. U Type 37 to byl řadový čtyřválec s objemem 1496 cm³, výkonem 60 až 90 koní a maximální rychlostí okolo 150 km/h. Type 39 byl poháněn atmosférickými nebo přeplňovanými řadovými osmiválci o objemu 1493 cm³, jež dosahovaly výkonu 80 až 120 koní.

S bugatkou T35 závodili a vyhrávali slavní piloti jako jsou Pierre Veyron, Louis Chiron, Albert Divo, ale také naše nejúspěšnější Eliška Junková a její manžel Čeněk, který v roce 1928 zahynul za volantem Bugatti T35B na Nürburgringu.

Zvuk motoru tohoto auta inspiroval Jaroslava Ježka k napsání skladby Bugatti step.

Výstava v brněnské Vaňkovce se koná do 22.2, takže ji ještě pár dní můžete navštívit.

Bugatti od roku 2005, kdy vyšel Veyron, pojmenovává své hypersporty po významných závodnících z historie značky, jako jsou Pierre Veyron, Louis Chiron či Albert Divo. Bude další hypersport pojmenován po slavné Elišce Junkové, která se s Ettorem znala osobně?

Nezbývá nám, než popřát této věhlasné francouzské automobilce, jejíž sláva hvězd se dotýká, mnoho úspěchů do dalších nejméně 110 let!